Postup: Vepřové maso pečlivě vykrájíme od šlach a chrupavek, pokud použijeme krkovici tak i od blanek, které se v mase běžně nachází. Následně pak maso nakrájíme na kostky zhruba 2×2 cm, osolíme , doplníme o koření a necháme dobře odležet v lednici nejméně 4 hodiny.
Vepřové kůže očistíme , a podle velikosti zavařovacích sklenic nakrájíme na čtverce odpovídající velikosti dna sklenice. Ty samozřejmě předem dobře vypláchneme  a vymyjeme, ideálně horkou vodou. Při sterilizaci se pak z kůží uvolní rosol, podobně jako při výrobě domácího sulcu, a doplní tak šťávu z vepřového masa.
Maso naplníme asi 2cm pod okraj sklenic, dobře upěchujeme s co nejmenším množstvím vzduchových bublin, zavíčkujeme a sterilizujeme při 95 stupních v horké vodě nejméně jednu hodinu. Po zavaření sklenice necháme vychladnout, a s jednodenní přestávkou pak znovu při téže teplotě zavařujeme další hodinu . Další možný postup uvádí web o domácích zabijačkách v článku Zavařování masa do sklenic, také velmi zajímavý a návodný

Postup: Špekáčky oloupeme ze slupky a po celé délce je nakrojíme do poloviny jejich tloušťky. V hmoždíři si rozdrtíme pepř, smícháme ho s mletou paprikou a se solí. Vzniklou směsí koření potíráme naříznutý prostor ve špekáčcích. Ten pak vyplníme ještě nakrájenými kolečky cibule. Mezitím si necháme ocet s vodou projít varem, osolíme a necháme vychladnout. Do sklenice vložíme patra špekáčků, která prokládáme kozími rohy, cibulí a chilli papričkami. Sklenici zalijeme lákem a dobře utěsníme. Necháme uležet alespoň týden v chladu, aby nasákly potřebnou chuť.
K tomu, aby utopenci měli nějakou chuť , potřebujeme pořádné špekáčky – a ty jsou někdy v obchodem těžko k sehnání.  Domácí špekáčky není těžké připravit doma – viz recept na domácí buřty

Vhodná příloha: chléb

Maso nejdříve na tuku po všech stranách opečeme, nebo je vložíme do předtopené trouby. Při pečení podléváme maso jen mírně a vypečenou šťávou je poléváme, nebo maso obracíme. Při pečení vepřového masa nebo tučné drůbeže odebíráme všechen vypečený přebytečný tuk, aby se nepřepaloval. Pečeme-li maso s kůží, nakrájíme ji před pečením, aby se tuk zpod kůže vypékal. Přípečky ze stěn pekáče často seškrabujeme, aby nezhořkly. Hotovou šťávu mírně zahustíme buď takzvanou francouzskou kuličkou (stejný dál másla a hladké mouky), nebo mouku rozkvedláme v troše studené vody.

Přidáváme-li do šťávy z pečeně nakonec smetanu, předejdeme sražení smetany tím, že šťávu přilijeme do hrnku ke smetaně rozmíchané s moukou a na ohni za stálého kvedlání povaříme. Pak omáčku procedíme na rozkrájené maso.

Maso s nádivkou pečeme položené nádivkou nahoru, aby se nepřipekla na dno pekáče. Zbude-li nám nádivka, přidáme ji k masu v poslední půlhodině pečení. Zabalíme ji do Alobalu, který složíme jako krabičku. Je-li nádivky větší množství, dáme ji péci do plechové formy na suchary.

V některých předpisech je uvedeno větší množství masa, než je třeba na čtyři porce. To proto, že při pečení malého kousku maso příliš oschne. Upečeme-li však větší kus masa, získáme jednak chutnější pečeni, jednak vítanou studenou večeři pro příští den.

Co je svíčková a čemu se říká svíčková?

V prodejně masa slýcháme často tuto větu: „dejte mi něco na svíčkovou.“ Tak to není správné. Svíčková je velmi jemný druh masa – část pod páteří (jak už bylo uvedeno v úvodu o mase). Je to maso I. Jakosti, odlišené i cenou. Je vhodné pro všechny úpravy

- od pečení, dušení, až po minutky. Jemná chuť pravé svíčkové vynikne nejlépe při úpravě přírodní narychlo – tzv. anglické svíčkové – a v biftekách.

Hospodyně nazývají svíčkovou zadní maso upravené na zelenině se smetanou. Tento způsob úpravy nemůže být označen v kuchařské knize jako svíčková, protože to svíčková není.

Maso vkládáme buď na tuk, nebo na cibulový či zeleninový základ. Nejdříve je prudce opečeme na všech stranách, pak mírně podléváme. K podlévání použijeme raději vývaru z kosti a odřezků masa než vody. Přilijeme-li mnoho vody či vývaru najednou, maso se vyluhuje. Jakmile je maso dostatečně měkké, zahustíme šťávu. Způsobů zahuštění je několik:

1. Vydusíme šťávu na tuk, zaprášíme, osmahneme, podlijeme a podusíme.
2. Zahustíme šťávu kouskem másla smíchaného s hladkou moukou, takzvanou francouzskou kuličkou.
3. Maso na povrchu poprášíme hladkou moukou, opečeme a obrátíme je poprášenou stranou ke dnu, aby mouka zahustila šťávu.
4. Rozkvedláme trochu mouky ve studené vodě, přilijeme ke šťávě a povaříme.
5. Do šťávy přidáme strouhanou housku opraženou na másle a necháme ji rozvařit.

Chuťových obměn dosáhneme různými druhy tuku nebo zálivky: podmáslím, syrovátkou, smetanou, rajčatovou šťávou, vínem atd. Také různým kořením (nikoli všemi druhy najednou): zázvorem, pepřem, česnekem, sardelemi, kapary, hořčicí atd.

Dobu dušení masa podstatně zkrátíme, dusíme-li maso dělené na plátky nebo kostky. Při této úpravě máme další možnost kombinovat maso se zeleninou. Tak získáme pokrm biologicky velmi hodnotný a dosáhne větší chuťové atraktivnosti. Zelenina získá na chuti dušením ve šťávě z masa a maso ochucené zeleninovými výtažky je vítanou změnou. Zelenina však potřebuje kratší dobu změknut, proto ji přidáváme k masu až v poslední čtvrthodině. Tato zelenina je součástí pokrmu, zůstává ve šťávě, a proto je nutné některé druhy zeleniny oloupat. Rajčata loupeme po předchozím spaření. Z ostatních druhů zeleniny přidáváme: brukev, mrkev, celer, hrášek, pór, fazolové lusky apod.